Tělo v souladu s duší.

20.04.2020

Zavírám oči a hned mě zářící postava v plášti podává ruku a vede po schodech. Stoupáme výš a výš až dojdeme na balkón. Dostávám otázku "Podívej se dolů..... vidíš se?" Já se rozhlížím, nikde se nevidím.....Ta krásně zářící postava je má duše, už jí cítím. Otáčí mě k zrcadlu a chce abych se podívala na sebe. Vůbec se mi do toho nechce, koukám po schodišti...má duše mě drží a povídá "podívej se, chci ať se vidíš"..... Dívám se, jde to těžce a po chvíli v zrcadle vidím stařenku, hlava zahalená v cáru látky a před sebou kouli....Vědma, léčitelka. Před chýší v horách stojí zástup lidí, také zahalených v prostém oblečení. Přicházejí žádat o radu a je jich tolik, že nemám čas na odpočinek. A tak všem radím a pomáhám den co den. Jsem unavená a bez lásky, už mě totiž mé poslání netěší. Jednoho dne se rozčílím a křičím "dost, dost, běžte všichni pryč". Odehnala jsem všechny a uzavřela se do sebe. Stala se ze mě zahořklá stařena.

Proč?
Opustila jsem sebe, svou laskavost, neposlouchala jsem své pocity.


Opravuji svůj vzorec, přehrávám si situaci tenkrát, jak to mohlo být.
Vycházím ven z té chýše, protahuji se, zvedám ruce k nebi a slunci, které svítí. Jsem mladá a krásná žena. Je tam tak nádherně, vítr pofukuje, vzduch voní kvítím a bylinami, ptáčci zpívají .... Nadechnu se, podívám se na ty lidičky co čekají a říkám " moji milí, jsem moc unavená a potřebuji odpočívat, abych se vám mohla opět věnovat. Prosím, odpočiňte si i vy a zítra budu pokračovat." Cítím opět sílu a vidím své vlastní světlo, vnímám svou šťastnou duši. Vidím jak se všichni ti čekající lidé narovnali, odhodili ty roušky na hlavách a uzdravili se se mnou.....


No a já (mé tělo) stále stojím u zrcadla a vedle má zářící duše. Objímáme se "A ano jsme jedno tělo a duše"..... Slyším hlas své duše "potřebuji tě, abychom moli tvořit společně, pojď půjdeme léčit, léčivé obrázky pro duši ".... Ještě se díváme z balkónu dolů a vidíme své světlo tam dole na zemi..... a odcházíme zpět po schodech dolů.❤️

Přeji krásný a laskavý den s duší. Věrka 😀